Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Písečná v XVI. století

Když se Žampach vrátil zpět do „žampašských rukou“, tedy když jej roku 1539 vyplatil zpět Zdeněk ze Žampachu, byl hrad zcela spustlý. Díky záznamům soudnímu sporu Zdeňka s posledními držiteli hradu Pernštejny si můžeme představit, jak Žampach v této době vypadal.(...pustý hradní palác se vstupní věží bez střechy, rozbitá skla v oknech kaple, nepřístupnou Bílou věž a v podhradí většinou holé zdi na místě hospodářských budov, mlýna a pivovaru. Také opěrný hrádek Chudoba byl v té době téměř zpustlý, hradby a parkány poškozené, most k hradu zcela shnilý. Obytná budova měla okna bez skel, vytrhané dveře a podlahy a stejně jako na věži i zde chyběla střecha.)
Zdeněk měl pět synů. Hrad Žampach, městečko Budy (tedy dnešní obec Žampach), Písečná (kdy byl již pivovar) a dalších sedm vesnic připadli Vilémovi. Rod Žampachů proslul svou svárlivostí a častými sporty a asi i ty byly jedou z příčin špatné finanční situace rodu. Snad právě proto dávali Žampachové své zboží často do zástavy.
V majetku rodu ze Žmpachu bylo panství do roku 1574. Když tehdy Žampachové panství prodávali, ve smlouvě byla zmíněna i Písečná s kostele, "...kdež pohřeb pánů ze Žampachu jest...".
Významným majitelem Žampachu i Písečné byl bezesporu Adam Bukovský z Hustířan (1574), muž povahy prý prudké a svárlivé... Ten ovšem již ponechal zchátralý hrad svému osudu a pod ním si vystavěl tvrz. Za pana Adama došlo k opravě píseckého kostela. Z této, opravy patrně pochází renesanční zaklenutí presbyteria.Náhrobek Adama Bukovského  je dnes přisazen u venkovní zdi píseckého kostela.
Po Adamově smrti se dostala písecká rychta do držení Adamova mladšího syna Mikuláše. Ten ji 5. 11. 1598 prodal Petru Lipanskému z Lipan, který majetek v Písečné daroval 14. 3. 1605 své manželce Alžbětě Lipanské z Hustířan. V jejím vlastnictví zůstala rychta do 23. 3. 1607, kdy ji prodala za 400 kop gr. míš. Dorotě Bukovské, rozené Bořkovně z Dohalic. Od ní koupil tento majetek za 500 kop gr. míš. dne 22. 12. 1610 Albrecht Sudlička z Borovnice, pozdější manžel Anny Marie, dcery Dorotina zemřelého synovce Jana Vojtíka z Hustířan. Ani v jeho vlastnictví nezůstala písecká rychta dlouho. Jen krátce ji držel roku 1613 Vratislav Václav Lička z Rychmburku a na Petrovicích, který ji obratem připsal svým dcerám. Z jejich rukou se panství dostalo roku 1616 znovu do majetku Doroty Bukovské z Hustířan, která dvůr podle všeho pronajala panu Jindřichu Taušicovi. Ačkoliv jej zde uvádí již taxa z roku 1620, oficiálně se stal majitelem až o šest let později, kdy Bukovští prodali celé panství.

Jan Vojtík Bukovský z Hustířan (starší syn Adama a bratr Mikuláše) roku 1602 zemřel a jeho majetek pak spravoval jako poručník (další) bratr Vladislav. Za jeho držení došlo roku 1609 k obnově kostela v Písečné.
Také v dalších letech přecházela Písečná z ruky do ruky, takže zmiňme jen jména: Jan Vojtík (další v řadě), opět Dorota Bukovská z Hustířan, opět Jan Vojtík a nakonec Bedřich z Oprštorfu (1626). Po jeho smrti připadl podle závěti žampašský statek (a tedy i Písečná) roku 1633 jezuitské koleji v Hradci Králové, která jej vlastnila až do zrušení řádu roku 1773 Josefem II .

/použity materiály stránek  GENEALOGIE NA PODORLICKU s laskavým svolením autorky, Marie Štěpánové/