Z historie školy v Písečné

(...problémy venkovských škol v průběhu staletí...)

Škola v Písečné byla stavěna současně s novou budovou fary (ta byla postavena roku 1726).
Dá se však předpokládat, že v Písečné se učilo ještě dávno před tímto datem, neboť v obci působili husitští kněží již před třicetiletou válkou, a ti se důkladně věnovali vzdělávání obyčejných lidí. Zcela určitě se však výuka přerušila na válečné období a nepochybně i na poměrně dlouhou dobu poválečnou... Kde se tehdy vyučovalo, nedá se s jistotou říct, ale pravděpodobně to bylo někde v okolí původního čp. 34. " Nad Strouhou". Někdy po roce 1713 farář písecký Václav Josef Erban v přiznávací tabele píše, že Písečná měla 173 duší... ."...Škola je školním mistrem opatřena. Opatřena je velmi špatně. Špitálové pro chudé lidi nejsou. Rezydency nebo byt: Schnily dřevěnný střecha všecka děrava až posavad..."
Roku 1730 tedy vystavěl zde rektor jezuitské koleje školní budovu na náklady žampašského panství na místě, kterému se dodnes říká “školnisko” (je to místo nedaleko dnešní školy).
Nová budova školy byla pak postavena roku 1848, vysvěcena hradeckým biskupem Karlem Hanlem roku 1850 a po několika rekonstrukcích slouží dodnes.
Že stavba sama se v revoluční době 1848- 50 konala za dramatických okolností, svědčí i zápisy ve školní kronice. ((za povšimnutí stojí, jak se během dvou let změnil i pravopis řídícího pana učitele):
” W roku 1848 začala se w Písečny nowá škola od kamena a cihel a taškama krytá stawěti pod Pan. mistrem Nougebaurem z A..............

Milostiwa Wrchnost dala material a mimo toho na hotowosti dala 1789 .... we stříbře, při škole né wšak obyvatele konali........jak tažní tak i ruční. Chlív však drewník a mlátek stavěti nechtějí, proti tomu se z wětšího dílu wšecky protiwěj, w roce 1849 se škola mimo chlíwu a mlátku s pomoci Boží dostawěla..... až na obílení síně a kwelbu a na půdě dlážky se teprw w roku 1850 dostawělo od býwalé milostiwé Vrchnosti Žampažské. (Vepsáno později)

W Písečny dne 15. Čerwence 1849 Wáclaw Roštlapil, učitel

Roku 1848 od 7. Března měsíce powstalo wšeobecné zbouření mezi lidem na to přišla ... , od toho času žádný občan nechtěl jak p. farářum tak i učitelom žádný desátek, a sobotáleš a jiné wšechny platy a dawky koledy a pošnopny (?) dáwati.

Proto se mušel každý p. farář a učitel o to soudit a wojskem to zase wymahat.

Tež ouřadowé w starých místech kde dříwe wrchnostensky ouřednici nazwáni byli přestalo, a nowy w jiných místech nejní od Císaře Pána a neb od Štátu usazení a placení, - nastali a sice Pisečna, Žampach, Hlawna, Heinice, Dlohonowice, patřejí pod okresní ouřad do Žamberka a tež tam také soudní ouřad je.......

V roku 1850 se zdejší Písecká škola od byvale Vrchnosti Žampaské dostavěla. Chlív, stodolu, plot okolo dvorečka a okolo zahrady, sobě musel místní učitel Vaclav Roštľapil sám na svuj náklad a sve vlastní vejlohy postavit, pak přispěvek na sklép chtělli ho mít, 30 ... v kvělbu háky, a plotna v čeledníku pak plechové dvírka k chlebové peci ve velkém pokoji v kamnech a pod ............ železa a ostatní všecky plechovi i v kuchy dřevěny dvířka u kamen, musel sobě místní učitel Waclav Roštlapil všechno sám na své útraty zaopatřit a postavit. Všechnu stavbu a všechno vydání co sám do školy Písecké dáti mušel, jak jeho vydání knížka neb rejstřík vykazuje 206 zl. stříbra pravím, Dvě sta šest zlatých stříbra, neb 515 ....V....čísla ho to stálo. Že tomu tak je dosvědčí list o tom popsaný a potvrzený od Duchovního, Patronátního a obecního ouřadu.

V Písečny dne 20 Unora 1851 Václav Roštlapil

Prvním řádně ustaveným učitelem byl Jiří Ullrych, který v Písečné působil od roku 1755 a založil chrámový sbor. Podle zápisů v obecním archívu nastoupil roku 1767 a učil zde 53 let, po něm pak přišli r. 1810 Ant. Kalousek z hejnic a V. Rozstlapil z Kostelce n. Orlicí... Podle zápisů ve školní kronice vyučovalo na zdejší škole postupně přes 60 učitelů a podučitelů.
Od roku 1848 docházeli do dvou tříd písecké školy děti z Hejnic, Dlouhoňovic, Žampachu a Hlavné. V zimě docházel učitel sám jeden den v týdnu do těchto obcí vyučovat. Později si zřídily okolní obce postupně své vlastní školy a písecké děti se vyučovaly v místní škole až do roku 1980. Od roku 1981 se stala škola v Písečné součástí letohradské školy. Dojížděly sem dvě třídy dětí z Letohradu a děti z Písečné musely již od 1. ročníku dojíždět do školy v Letohradě. Tento nevyhovující stav trval až do roku 1991.Od školního roku 1992 na požadavek rodičů a zastupitelstva obce povolil školský úřad znovuotevření písecké školy.

Počet žáků v Písecké škole se vyvíjel následovně:
V letech 1882 – 1910 se ve dvou třídách učilo kolem 120 žáků,  ve školním roce 1894-95 bylo zapsáno rekordních 140 žáků.
Od roku 1911 do roku 1935 je průměrný počet zapsaných žáků 70 .
V letech 1945-1968 se celkový počet žáků pohyboval okolo 40, stále byly otevřeny dvě třídy.
1968 - 1980 je průměrný počet okolo 20 dětí. Pět postupných ročníků prvního stupně bylo rozděleno mezi žampašskou a píseckou školou. Do škol chodily žampašské, písecké a hlavenské děti.
1993 byla znovuotevřena samostatná škola v Písečné. Do prvního a druhého ročníku dojíždějí žáci z Hlavné a Žampachu. Počet dětí je 15.
V letech 1995- 1996 je průměrný počet žáků okolo 40 ve dvou třídách.
V letech 1996 - 1999 vzrostl průměrný počet žáků na 50, rozděleny jsou do tří tříd.