Památky v Písečné

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské

Původní dřevěný kostelík je připomínán již za časů vlády krále Karla IV . Zděný kostel vznikl již ve 14. století. Z této stavby se dochovalo gotické presbyterium s drobným sanktuářem po levé straně. Od roku 1420 měli kostel v držení kněží husitští, potom měli kostel osazený Čeští bratří. Z této doby je zachován zvon Klekáník (1489).
Za vlastnictví jezuitů byla v roce 1716 přistavena loď, letech 1781 - 82 pak západní průčelí s věží, patrně stavitelem F. Kermerem.
Dnes je kostel jednolodní, obdélníkový, s dlouhým pravoúhlým presbyteriem a konvexně prohnutým západním průčelím, nad nímž je hranolová věž. Presbyterium je přepaženo, sakristie dvoupatrová. Loď je klenuta pěti poli valené klenby do pásů, sakristie je plochostropá, v jejím druhém patře je klenba s hřebínkovými žebry (patrně polovina 16. stol.)
Hlavní oltář je rokokový z r. 1760, opravován r. 1781-82 sochaři A. Cyriákem (Czyliakem) a M. Mielnickým . Sochy byly přeřezány r. 1878 P. Musilem ze Žamberka, zlacení provedl V. Jandera z Ústí nad Orlicí.
Původní obraz z hl. oltáře se nedochoval, v roce 1878 byl vyměněn za obraz Sv. Kateřiny od J. Umlaufa z Kyšperka.
Z této malířské dílny pocházejí i další obrazy v kostele. Rokoková kazatelna z roku 1760 byla upravována v roce 1870. Kamenná křtitelnice je barokní z poloviny 18. století.

Náhrobek pánů z Hustířan

K severní venkovní zdi kostela byly v roce 1936 přisazeny náhrobníky pánů Bukovských z Hustířan, kteří měli žampašské panství v držení v XVI. století.  Ještě nedávno bylo čitelné písmo, tvořící okraj desky. V roce 2011 byly náhrobníky přeneseny do kostela...

Fara

Poprvé je fara v Písečné zmiňována v letech 1344- 1350 (viz soupis farností pražského arcibiskupství).
Zanikla pak roku 1620, kdy byla Písečná přifařena k Žamberku.
Současná budova fary byla jezuity postavena roku 1726  nákladem 200 kop grošů
a natrvalo sem byl  dosazen i farář.

Správa panství byla jezuity svěřena německým úředníkům, a ti, i když obyvatelé byli výlučně Češi,   nepochopením pravého původu názvu Písečná poněmčili jméno obce na nesmyslné “Schreibersdorf”. Tento název, ač ještě roku 1840 užit v záhlaví katastrální mapy, nebyl nikdy užíván.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní plastika stojí  na návrší nad kostelem vpravo od silnice k Žampachu patří ke kvalitnější části svatojánské produkce na českém venkově. Pochází z roku 1717, tedy kanonizaci světce předchází o plných 9 let.
Je obklopena 13 lípami, které zde byly vysázeny na památku 13 dětí, které podle pověsti na tomto místě zasáhl blesk.

V dubnu roku 1999 se plastika stala terčem vandalského řádění zlodějů- primitivů. Byla odlomena a odcizena hlava světce a během krádeže došlo bohužel k barbarskému poničení celé sochy.(fotodokumentace)

Ještě v roce 1999 se podařilo zajistit alespoň základní restaurování, které měla za cíl zabezpečit plastiku před  negativními vlivy nadcházející zimy.
Sochaři-restaurátoři sestavili všechny nalezené díly sochy a doplnili  poničené části.
Plastika (byť stále bez hlavy) tak je zakonzervována do té doby, než se rozhodne o dalším postupu opravy (celkové rekonstrukce)
 

Socha Panenky Marie "Kovárnické"

Zajímavá pískovcová plastika s výraznými lidovými rysy pochází patrně z 19.století. Jedná se o kvalitní sochařskou práci místní provenience, jejíž původ nebylo možno přesněji doložit. Plastika byla v roce 1997 restaurována.
Celkový vzhled byl rekonstruován podle dobové fotografie, socha byla zajištěna proti krádeži a opět vrácena na původní kamenný sloup.

Památník padlým v I.sv.válce

Z první světové války se zpět domů nevrátilo 24 (25)  mužů. Devatenáct jich zemřelo na různých frontách, šest zůstalo navždy nezvěstných. Dne 23. července roku 1922 byl v  v tehdejším centru Písečné slavnostně odhalen pomník, který nechala obec postavit nákladem 7.000 Kč.
V roce 2010 bylo okolí pomníku revitalizováno, pomník byl odborně opraven a opatřen slavnostním osvícením.

Památné stromy

Obec Písečná je unikátní množstvím zachované vzrostlé zeleně. Mohutné stromy i rozsáhlé keřové skupiny tvoří významný krajinotvorný prvek, který je navíc umocněn rozvolněnou zástavbou po svazích a údolích kolem potůčku Potočnice. Cílenou péčí v minulých letech se podařilo několik nejvýznačnějších stromů zařadit do Seznamu stromů chráněných státem a zároveň i zajistit jejich odborné ošetření.

Nejstaršími stromy v obci jsou patrně dvě lípy malolisté. Jedna stojí za stodolou čp. 15 a její stáří je odhadováno na 450-500 let. Obvod kmene se blíží k sedmi metrům a dodnes je ve velmi dobrém stavu. Totéž se nedá říci o druhé lípě, která stojí ve dvoře čp. 36. Její špatný stav lze možná přičítat i pověsti, která se k tomuto stromu vztahuje. Podle ní toho, kdo se stromem cokoliv udělá, stihne velké neštěstí. I tento strom je odhadován na 450-500 let.
Ve střední části obce, mezi čp. 116 a 42 stojí skupina tří chráněných stromů, jsou to dva duby letní a javor mléč. Jde patrně o pozůstatek aleje u staré úvozové cesty, o čemž svědčí i zbytky pařezu dalšího stromu, které byly objeveny u základů domu při rekonstrukci čp. 116. Stáří těchto stromů se odhaduje na 250-300 let.

Mimořádná je i skupina původně třinácti lip, stojících okolo sochy sv. Jana Nepomuckého vpravo při cestě k Žampachu. Tyto stromy byly v minulosti bohužel poničeny neodborným prořezem a některé z nich jsou pro budoucnost již nenávratně ztraceny.

Nejstarší místo- Rychta

V místě dnešního č.p. 36 (nahoře), 38 a býv.č.39 (zaniklé- kresba) se nalézalo nejstarší doložené sídlo v Písečné - bývalá Rychta, neboli Dvůr, doložený v kronice  již roku 1598.
K tomuto místu se vztahuje i  zápis kronikáře:

...Ze Žampašského panství poslední, která neuposlechnutí rozkazu přistoupení k víře katolické musela opustiti Žampach a odejdout za hranice jmenem Eliška Bukovská z Hustířan.
Bylo to dle zápisu mlýna kol. r. 1629 musela opustit mlyn čp.35,
Dvůr čp.36 a čp. 39...

Stalo se tak poté, co žampašské panství koupil horlivý příznivec jesuitů Friedrich st. z Oprštdorfu. Ten za pomoci jesuity Adama Kravařského z Kravař v krátkém čase obrátil 400 poddaných žampašských na novou víru. Fridrich zemřel bezdětek a panství odkázal řádu Tovaryšstva Ježíšova v Hradci Králové.Panství náleželo Jesuitům až do zrušení řádu roku 1773.
Za jejich zprávy nedaleký hrad Žampach zpustl úplně.

Toto historické centrum Písečné připomíná pouze prastará lípa ve dvoře u čp.36, která stojí u nejstarší (dnes již zaniklé) cestě do Žamberka...