Léta poválečná

V Písečné, stejně jako v okolních vsí, došlo v průběhu třicetileté války k poklesu počtu obyvatel.
V roce 1651 je (nepočítaje děti do 9 let) zaznamenáno v Písečné 47 mužů a 62 žen, tedy 109 obyvatel, jejich průměrný věk je 23,1 (nejnižší z celého panství), průměrný věk hospodáře je zde 39,4 roku.

Berní rula  (1654)

Týkala se pouze majetku poddaných. Z tohoto dokumentu vyplývá, že z původních čtyř dvorů zůstal pouze jediný- žampašský. Není již zmínky o pivovarech, ani o mlýnech a rybnících. Pokud v roce 1620 je v Písečné 36 gruntů, v roce 1654 je již pouze 33. Ubylo sedláků (-3) a zahradníků (-7) a přibylo chalupníků (+6). Dvě stavení jsou zpustlá (v celém panství je jich celkem pět), jedna chalupa zmizela beze stopy. Na vysvětlenou- zahradníci byli ti, kteří měli pouze pozemek, na kterém stálo pouze jejich stavení. Ze zápisů vyplývá, že zde degradovalo pár selských gruntů na nižší úroveň a naopak některé zahradnické chalupy se přibráním nevyužívaných pozemků staly hospodářsky výnosnějšími jednotkami. Po čase je opět je zmiňován mlýn.
K sedlákům patřili: Vít Albrštat, Jiří Kroul, Jan Kovář, Jan Vyčítal, Jakub Dostálek, Jiří Chmel, Jan Papáček, Jiří Rezek, Václav Novotný, Václav Kladivo, Jiřík Tlapák, Václav Rublík, Jiřík Petrů, Matěj Zajíček, Václav Pláchal, Jiří Vyhnálek, Jan Přibyl, Jan Nastoupil, Matěj Doležal.
Chalupníci: Dorota bednářka, Jan Vrána, Jakub Mlynář (vlastnil i mlýn), Václv Dosočil, Martin Holík, Jan Absolon.
Majitelé zahradnictví usedlostí: Jan Hrdina, Jan Bulík, Jan Vejnar, Jan Bednář, Tomáš Zoubek, Václav Vaněček.
Zpustlé patrně po řádění vojsk v letech 1639 a 1648 byly dvě zahradnické usedlosti- Slavíkovská a Sladkovská.
(Zápis na Obecním úřadě zmiňuje i třetí pustý statek, tentokráte beze jména)

Pokud vezmeme průměrné počty, měl sedlák v Písečné 1,8 potahu, 3,9 dojných krav a 2,3 jalových krav, 4 ovce a 1 prase. Bylo to méně než v Hnátnici, ale více než na Hlavné. Nejbohatší byli ovšem sedláci v Dlouhoňovicích. Chalupníci v Písečné obhospodařovali průměrně pouze 2 strychy pozemků. Také v ostatních směrech (1,8 dojné krávy, 1,2 jalovice ) písečtí chalupníci  zaostávali a žili v podstatě na úrovni zahradníků.

V Písečné byl rozsah osévané půdy 493 strychů, chovalo se zde 35 koní, 92 krav, 51 jalovice, 76 ovcí a 18 vepřů.

Poznámka: 1 strych- korec bylo množství obilí, které se vešlo do nádoby o obsahu 93 litrů. Bylo to asi 63-70 kg řita, 68-79 kg pšenice, 56-70 kg ječmene nebo 37-51 kg ovsa. Později došlo k přepočtu 1 korce na 0,28 ha.

Podle opisu na Obecním úřadě dochovaném, náleží k roku 1654 k Písečné tato jména: Jan Halberštat,Jan Vorel, Waczl.Kolom, Vaczl.Rulle, Jirží Rezek,JIrží Petru, Vaczl. Hnatnický (Kovarž čp12), Wenzel Doskočžil, Vaczl.Vyčžital, Jan Lžičžovsky,Jakub KRaul, Jan Krystop, Vaczl. Plyhal, Jiři Vichánek, Jan Vogth, Vaczl. Vyborný,Mat. Doležal, Jakub Dostalek, Jirží Chmel, Jak. Mazura, Jirží Skřivánek.. V přiznávací tabele ze 4. února 1714 jsou uvedeni dle opisu tito písečtí hospodáři: Jan Dostálek, Jan Vichánek, Mat. Hnátniczký,Jirží Rezek, Vaczl. Chocholouš, Mikuláš Dostále, Adam Doskočžil, Peter Dostal, Vaczl. Ličžovsky, Jan Kraul, Vaczl. Pečženka, Jan Petraček, Mart. Vichánek, Jakub Ličžek, Vaczl. Slamarž (Sklenář), Vaczl. Doležal, Vaczl. Dostalek, Jan Chocholouš, Matěj Volf (mlynář) Faustyn Javurek  V roce 1713 vrchnost k šuškovskému mlýnu přiznává 7 korců polí a 4 ladem ležící, které byly as na katastru hnátnickém...

/použity materiály stránek GENEALOGIE NA PODORLICKU s laskavým svolením autorky, Marie Štěpánové/