Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Stručný záznam některých událostí z obce Píseční pro uložení do kostelní báně při její opravě v září a říjnu 1953 (Opis)

 

Pro velmi krátkou dobu, za kterou má býti zápis pořízen a pro nedostatek večerního osvětlování elektřinou jest učiněn zápis jen těch nejstručnějších událostí a změn v místní obci. Záznam o opravě kostela provede místní farní úřad.-

První světová imperialistická volka, která začala 26. VII.1914 a trvala do 28.X.1918 a byla vedena převážně proti Slovanským národům vyžádala si ze zdejší obce tyto oběti:
                  24 mužů padlých, zemřelých nebo nezvěstných. Jejich jména jsou uvedena v pamětní knize.—

  • V roce 1922 v červenci postaven těmto padlým a nezvěstným pomník uprostřed obce nákladem 7.000Kčs.
    Před ukončením světové války v roce 1917 7. XI. propuká pod vedením V.I.Lenina Velká socialistická revoluce boří carský režim a tvoří nový stát- Svaz Sovětských socialistických republik- z něhož socializační myšlenky pronikají do celého světa.-
     
  • V r. 1922 jest v Písečné společně s obcí Žampach řídícím učitelem Jar. Kubištou a učitelem Bohusl. Kleplem založena pobočka SOKOL, která se dobře rozvíjela a měla 60 členů. Pro odpor nepřátel a nepochopení mnohých se pobočka obětavostí některých činovníků udržela do r. 1929. Potom z finančních důvodů zanikla. Nářadí přešlo do majetku mateřské jednoty Kyšperk.
     
  • V r.. 1925 jest do Písečné zaváděna elektrisace. Obec jako celek za vedení starosty J. Kalouska č. 18 stála proti. Zřízeno družstvo vedené H. Dostálem a A. Musilem a vedení zařízeno jen pro členy. K další elektrisaci přistoupeno později za značných finančních nákladů a ti, co stáli proti, nyní elektrisaci žádali.-
     
  • V r. 1928-29 byl katastrofální těžkou a mrazivou zimou, jaké nebylo pamětníka 150 let. Po vánocích mrzlo nepřetržitě 2 a půl měsíce. Průměrné mrazy byly 15-20 stupňů C. Mrazy 30-35 st. nebyly vzácností. Podle soupisu provedeného školou zmrzlo: 215 jabloní, 107 hrušní, 125 třešní, 1220 švestek, 5 vlašáků a 2 keře vinné révy./Celkem 1674 str./ Mnohé namrzlé hynuly v letech pozdějších a tím počet ztrát se zvětšil.-

                 Politické rozvrstvení obce v r. 1929: /Podle voleb do posl. sněmov./
 

Str. republikánská 152 hl. Str. sociál. demokr. 12 hl.
lidová 115  národ.social. 5
živnostenská 30  komunistická  4

 

  • V r. 1930-33, 34. Těžká léta pro pracující. Špatně organisované světové hospodářství, nadvýroba a nedostatek kupní síly u drobných lidí mají za následek těžkou nezaměstnanost, propouštění lidí z práce, zavírání továren. Páni továrníci se o sebe postarali, ale pracujícím nedovedli přidat na mzdách. Na jedné straně blahobyt- na druhé bída a hlad. Podpory v nezaměstnanosti vyplácené státem jsou nepatrné, nestačí ani na zahnání hladu.
     
  • V r.1934 je založen v Písečné pěvecký kroužek. Řídí jej Boh. Klepl, říd. učitel. Předsedou kr. je Václav Musil 75, jednatel Stan.Lipenský 94 a pokladníkem Jan Dostálek 35. Kroužek má 32 členů mužského i ženského obsazení. Jsou zpívány sbory mužské i smíšené. Činnost kroužku byla po dobu před 2. svět. válkou velmi pěkná a byla u obecenstva oblíbená. Zkoušky byly jednou týdně ve škole. Kroužek se činně účastňoval veřejných oslav a čistý výnos věnoval na kulturní účely.

 

  • V r. 1934 v srpnu byla obec postižena velkou povodní, zaviněnou 2hodinovou průtrží mračen na Kozinci a Kobylci. Proudy vod od horního konce a od Dlouhoňovic se srážely na křižovatce silnic Písečná- Kyšperk- Žamberk. Voda vystoupila tak vysoko, ze tekla přes most a u Langrových, č.98 se dostala až do světnice na půl m vysoko. Chalupy okolo vody měly škody na dříví, drůbeži a všem, co voda mohla odnést.
     
  • V r. 1935 bylo následující rozvrstvení občanstva místní obce podle voleb do poslanecké sněmovny:
    volilo: 144 mužů a 159 žen, 2 hlasy neplatné
Str. republikánská 1O3 hl. Str. sociál. demokr. 13 hl.
lidová 97 národ.social. 6
fašistická (Gajda) 45 komunistická 2
živnostenská 35     

 

  • V roce 1936 provedena generální oprava  kostela. Dána nová omítka vně i uvnitř. Opravena a netřena okna a dveře. Dány nové žlaby. Náhrobky pánů Bukovských z Hustířan, někdejších majitelů panství Žampachu (XVI. stol.) důstojně umístěny do stěny kostela, neboť do této doby se povalovaly na hřbitově u zdi.
     
  • Černý rok 1938: Německo pod A. Hitlerem ohrožuje naši republiku a celý svět. 21. t.r. částečná mobilisace. Obsazení hranic, když se k nim stahovala německá vojska. – Místní záložníci splnili vojenskou povinnost mobilisační s vlasteneckým nadšením.                 Nastává uvolnění- vyjednává se. 
    Měsíc září- MNICHOV- západní mocnosti /Anglie a Francie dávají ČSR Němcům na pospas. Mobilisace branných sil 23.IX. 1938. Všichni občané, vojáci i doma konají vzorně vlasteneckou povinnost.
     
  • R. 1939: Následky Mnichova byly dokonány Němci v březnu dne 19., kdy tito bez mezinárodních  smluv napadají naši republiku a obsazují ji se všech stran. Zřízen protektorát Čechy a Morava. Slovensko pod vedením zrádných stran se odtrhlo.                  V naší obci statečně snášeli občané německé ujařmení/ rekvisice, zatýkání, mobilisování do pracovních táborů apod./ a semknuti k sobě národním uvědoměním, na duchu nezlomeni, připravovali se na věci příští.
     
  • Léta další jsou zachvácena nezkrotností a nenasytností Němců a vedou k 2. světové válce.- Desítky milionů padlých, zemřelých, popravených a jinak ubitých si vyžádala tato hrozná válka, trvající do roku 1945.
     
  • Písečné byli popraveni ve věznici na Pankráci pro černý obchod dobytkem a skrývání velkého množství zásob 16.IX. 1943 Jan a Barbora Lipenských z čp. 130 /71,136,137,73/.- Syn František zatčený o rok dříve se ve věznici oběsil. 

    Současně s touto aférou byli popraveni: Václav Blažek, řeznický pomocník, MUDr. Žídek, zvěrolékař ze Žamberka. Do koncentračního tábora v Německu- Bernau odsouzen Bohuslav Langer, kde r. 1945 zemřel.
     
  • R. 1944-  Povstání na Slovensku.-
    Němci jsou poráženi na východě i západě. Válka se blíží ke konci a blíží se i k hranicím naší vlasti.
     
  • R.1945-   5.května propuká národní povstání v Praze a šíří se po celé zemi.
    Vedení obce se toho dne ujímá revoluční výbor, který již tajně pracoval  od podzimu 1943- aktivně od jara 1944.- V revolučním výboru jsou: Bohuslav  Klepl, Frant. Pecháček, Josef Šafář 40, Jan Zámečník 112 a později Jan Vrba 54.-
     
  • 7.V t.r. sebráno a odevzdáno pro dobrovolně tvoříc se armádu z naší obce: 809 vajec, 3,25 uměl. tuku, 3 kg sádla, 2,20 kg másla, 8,50 kg cukru, 2 kg soli, 0,70 kg nudlí, 178 kg pšenič. mouky, 210 kg žitné mouky.
     
  • 8. května projíždějí první transporty Rudé armády směrem- Praha. Všem se ulehčuje, poněvadž stále jsou sváděny bitvy s ustupující německou armádou.-
     
  • 3.VI.1945 je volbou občanstva revoluční  výbor rozšířen na řádný výbor, aby mohl snadněji zdolávati správu a vedení obce, v této revoluční době značně komplikovanou.- 

    Zvoleni: Jindřich Hájek 82, Ant. Vrba 76, Jos. Šafář 40, Jos. Lipenský 95, Frant. Dostálek 9, Karel Hubálek ml. 83, Václ. Šafář 125, Frant. Pecháček 38, Jan Zámečník 112, Stanislav Mikyska 14, Lud. Prosa 64, Frant. Jansa 134, Frant. Beran 26, Josef Kalousek ml. 103 a Boh. Klepl 2.
    Náhradníci: Mikyska Josef 85, Koryta Bedřich 7, Vrba Ant. 31, Kroul 49, Pešek Jarosl.105.-
     
  • 4.6.1945 do Národní rady zvoleni: Jos. Lipenský 95,Frant. Pecháček 38, Josef Šafář 40, Bohusl. Klepl 2, Frant. Jansa 134. Na funkci předsedy resignuje B. Klepl, poněvadž s ukončením prázdnin se chce věnovati zase práci ve škole.-V důsledku toho dochází k přeskupení dne 17.6.1945. Předsedou zvolen Stan. Mikyska 14, členy rady jsou: Jos.Lipenský, Fr. Pecháček, Fr. Dostálek, Jos. Šafář. Stan. Mikyska přejímá předsednictví od B. Klepla.-
  • 20.7. je tvořen nový výbor v tomto sestavení:
    Fr. Dostálek 9 - předseda
    Jos.Šafář 40 – místopředseda
    Lipenský Josef 95,  Vrba Jiří  3,  Škorpil Josef  130.
     
  • V poválečných letech se vystěhovali do pohraničí tito občané s rodinami: Jaroslav Pešek, Karel Osman, Frant. beran, Antonín Kroul, Václav Kroul, Josef Hrobař, Pacholík, Jan Dostál, Frant. Píše, Josef Dostál a svobodní: Josef Kalousek 18, Jaroslav Kalousek 18.
     
  • 18.XII.1945 zvolena nová místní čkolní rada: Stan. Mikyska z KSČ, Josef Šafář 40 za stranu Lidovou, Lipenský Jos. za soc. demokr.,Jindř. Hájek za KSČ, Jiří Vrba za Lid., Fr. Pecháček za soc. demokr.-  Bohusl. Klepl za školu.- Do knihovní rady zvoleni: Stan. Lipenský 94, Fr. Dostálek 9, Al.Halbrštat 104, B. Klepl /knihovníkem/.-
     
  • R. 1946: Po všeobecných volbách do nár. shromáždění bylo v naší obci toto zastoupení politických stran:
    Str. lidová 111 hlasů, str. KSČ 91 hlasů, sociál. demokracie 78 hlasů.
    Po volbách do nár. shromáždění provedeno i nové seskupení členů do MNV:
    Jos. Šafář 40  předseda
    Frant. Dostálek 9  místopředseda
    rada:
    Jiří vrba  3 
    Václav Šafář 125 
    Hubert Dostálek st.
    členové: Doskočil Jan 24, Dostálek Hub. ml 6, Kalousek Fr. 33,Musílek Ferd. 28, Kalousek Jos. 123, Pecháček Fr. 38, Lipenský Jos. 75, Hájek Jindř. 82, Bureš Jos. 55, Vrba J. 54.-
     
  • V r. 1946 na podzim upravená zrušená mlékárna na úřad MNV a pro místní Kampeličku. Dosud byl MNV v č. 137.-
     
  • Po vítězství pracujících v únoru 1948 se zrychluje socializace všech pracovních oborů. Ve všech obcích jsou ustaveny Akční výbory národní fronty.
     
  • Až do r. 1946,47,48,49 byla v činnosti ČSM (Českosloven. svazu mládeže) pěkná /divadla,slavnostní večery apod./ Odchodem mládeže do průmyslového zaměstnání, kde kynul lepší výdělek, činnost ochabovala a do r. 1953 uhasla, přesto, že existuje předseda i jednatel této organizace.-
     
  • V r. 1949 jsou jmenováni tzv. obvodoví tajemníci. Pro zdejší obec je to s. Reineltz Orlice. Po krátké době nastupuje na jeho místo obv. tajemník s. Vychytil z Mistrovic.
     
  • V r. 1949 dochází k nové úpravě MNV:
    Jset ustaveno 5 referentů, kteří tvoří radu MNV.
    Jsou to: J. Šafář (bezpečnost, plánování, vnitř. zálež.)
                 J. Doskočil (školství, tělových.,zdravot.)
                 J. Lipenský  (finance)
                 J. Kalousek 123 (hospodářství a technika)
                 Fr. Dostálek (zemědělství)
     
  • V roce 1950 ustaveno nové obsazení MNV. (Jos. Šafář resignoval na předsedu)
    Rada: Jos. Coufal 137- předseda, Fr. Dostálek 9 zeměd.refer., Václav Šafář ml.125 finanč.ref., (J. Lipenský zůstává pokladníkem), Jos. Špona 14 škol., tělových. a zdravot. referentem, Jos. Šafář 40 zásobovacím referntem
    Plénum: členové: Kroul J. 49, Vrba J. 54, Bureš J. 55, Pecháček Fr. 38, Dostálová Marie 130, Bohusl. Klepl 2, Blecha Stan. 72, Kalousek Fr. 106, Dostálek J. 115.---
     
  • Od r. 1950 jednáno příležitostně i na schůzích MNV, veřejných i jinak o socializaci vesnice, o výhodách při utvoření JZD (Jednotného zemědělského družstva). Přesvědčovací akce jsou zatím bez úspěchu.-
     
  • V r. 1951 v březnu byla přijata pro administrativní výpomoc předsedovi MNV tajemnice Jarmila Kalousková s částečnou pracovní dobou. Funkci nekonala dlouho, provdala se.
     
  • Ve schůzi MNV 18. V. 1951 za přítomnosti zástupců ONV zvolen předsedou MNV Josef Kalousek 103 /Mladší/, poněvadž dosavadní předseda s. J.Coufal resignoval na svůj úřad z důvodů rodinných.—
     
  • V r. 1952 přidělen MNV tajemník, aby bylo ulehčeno v administrativě předsedům. Do Písečné byl přidělen A. Šafář z Lukavice.
     
  • R. 1953: Písečná má 137 popisných čísel, z nichž některá jsou již pro bydlení nezpůsobilá po odstěhování původních majitelů. Počet obyvatelstva místní obce kolísá kolem 400set. Do měst do průmyslového zaměstnání  dojíždí většina mládeže. Kdo není nutně vázán při zemědělství, hledá zaměstnání v průmyslu. Autobusové spojení, které je po válce zavedeno /linka Ústí n.O. přes Písečnou, Letohrad (Kyšperk) do Žamberka a zpět 2x denně je velkou výhodou ve styku s městem a pro školní mládež, která dojíždí povinně od 5. škol. roku do střední školy /měšťanské/ do Letohradu. Od r. 1945 má Písečná národní školu jednotřídní, ač od nepaměti zde byl třídy dvě a ještě hodně plné. Zrušení druhé třídy bylo zaviněno odstěhováním více rodin do pohraničí, povinnou docházkou do školy střední a hlavně malou populací. Dříve bývalo v rodinách několik dětí, nyní je jich nejvíce2,3. Obyčejně 1, Rodina s více dětmi je vzácností.

    Zlepšení životní úrovně pracujících upraví i tuto populační otázku, aby národ nevymíral.-

 

 

(Pod těmito záznamy není nikdo podepsán. Ale snad se najde pamětník, který si vzpomene, kdo se tehdy zhostil nelehkého úkolu popsat bouřlivé události v nelehkých letech- a takto čestně obstál...)