Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Listina šacovní, 1620

 

Protože Jan Vojtík připravoval kolem roku 1620 prodej žampašského statku, nechal sepsat tzv „šacovní listinu“, nebo-li taxu. Z ní se dozvídáme :

 „zámek Žampach s hradem při něm Chudobou pustým, tvrz pod týmž zámkem, dvůr poplužný s poplužím při tvrzi, dvůr hla­venský poplužní, dvůr křižán­ský mezi lesy ležící, dvůr ve vsi Písečný při pivovaře ležící, pivovar se sladovnou, mlejnové : ve vsi Písečný o jednom kole korečníku, na kterýmžto mlejně všechny slady do pivovaru se melou, ve vsi Hná­t­nici na dvouch kolách moučných hřebená­čích“.

O samotné Písečné se v této šacovní listině píše:

„…Dvůr ve vsi Písečný při pivovaře ležící ode dřeva a vnově vystavený s světnicí slove ratajnou, s chlívy a jiným stavením, v kterémžto dvoře chová se a chovati může krav dojných 15 kusů, dobytka jalového přes zimu přichovati se může 20 kusů, dobytka kozího 5 kusů, sviního pohlaví 5 kusů, drůbeže, husy, kachen, slepic, kuřat pro potřebu domácí podle libosti hospodáře se chovati může. Roly a luka od téhož dvorce ty jsou všechny obráceny a připojeny ke dvoru žampaskému.
Ten dvůr s stavením a příslušenstvím svrchu psaným pokládám v mírnosti v sumě 100 zl.
Pivovar sladovní ve vsi Písečný s Sladovnou, s hvozdem a spilkou na díle od kamene a na díle ode dřeva, dobře vystavený, v něm pánev dobrá s jinýma nádobami k vaření piva a sumou se vším k témuž pivovaru náležejícími potřebami dobře spravený.
V kterémžto pivovaru činívalo se do roka a učiniti může piva varův do 40 luď víc neb míň, bude každý var na vejstavy 8 ½ sudů počítaje, ku kterémužto pivovaru jest krčem vejsadních 5. Téhož pivovaru mimo všelijaký náklad domácí toho jednoho každého varu piva rovnajíc jeden druhému, pokládám užitku v platu běžným v mírnosti 4 grošův českých činí 160 kop. gr. č. Rozvrhnouce ten běžný plat, jednu každou kopu grošův českých za(ze) dvaceti kop grošův českých vynáší 3.200 kop.

K témuž pivovaru jest chmelnice veliká, dobře vypravená a vysazená, na níž chmele, když Pán Bůh požehnati ráčí s potřebu téhož pivovaru bejvá a se sbírá. Ta se při užitku pivovarním zůstavuje a zanechává.

Mlejnové na témž statku na jistých vodách říčních a potočních odedávna dobře a vnově vystaveni, v nichž podlahy a mlejnský strojové, též potřeby k němu náležité dobře spraveni jsou a meliva v nich hojnost bývá jsou 2. Jeden ve vsi Písečný vo jednom kole korečníku, dává se z něho platu peněžitého do roka totiž 6 ½ kop gr. čes., v kterémžto mlejně slady všechny do pivovaru se melí….“

Písecký dvůr (nejmenší ze žampašských dvorů) stál při pivovaru a pracovali v něm nejméně 2 lidé, k dobytku pak nejméně jedna pastvice a děvečka, možná i pasák k prasatům. V této době jsou neméně důležité rybníky, v Písečné to byly tři rybníky na násadu ( nad pivovarem, pod Kujavami a Šuškovský). Pro pivovar v Písečné se pěstoval chmel na přilehlé chmelnici, produkoval ročně kolem 40 várek s průměrem 8,5 sudu, tedy cca 340 sudů nebo-li 83 300 litrů piva. To se rozváželo do pěti panských hospod, jejichž počet je totožný s počtem vsí na panství. Z toho se dá usuzovat, že i v Dlouhoňovicích měl některý z hospodářů již roku 1620 při gruntě šenk. Produkce pivovaru přinášela vrchnosti roční zisk ve výši 160 kop grošů českých.

K panství náležely i dva mlýny. V Písečné odváděl mlynář Jan Mazura vrchnosti peněžitý plat 6,5 kopy gr. čes. ročně, patřila k němu i olejna, ovšem větší byl mlýn v Hnátnici, byla tam při něm také pila.

Pod Budami (dnes ves Žampach) byla celnice, zde se platilo po jednom „penízi českém“ za koně a jeden bílý groš z každého vozu.

V rámci šacovní listiny se zachoval i popis řeky Orlice i píseckého potoka:

“… Řeka Vorlice veliká a široká, kteráž počíná mezovati pod Rotnekem nad teplicí, kde se gruntové hnátničtí s rotneckými zbíhají a březy od toho místa dolů tokem svým až po meze a most landšperský, toliko jeden břeh, k tomuto statku náleží a druhý ku panství landšperskému, v kteréžto řece kapry, štiky, pstruhy, lipany, ouhoře, parmy i jiné všelijaké říčné ryby a raky v hojnosti jsou a spotřebu pro stůl panský lapati mohou a lapají. Item v tej řece též vyder nemálo se dostává a jesti v tom položení s jejími vokliky více nežli za dobrý čtvrt míle…“

„…Druhý potok v týchž gruntech, kterýž skrze ves Písečnou jde začínaje od lesu Prdějova a běží dolů skrze rybníky a vpadá do řeky též Orlice nade vsí Hnátnicí, v kterémžto potoku mřenův, střevlí, mihulí, jelce, vokouny a jiných všelijakých ryb říčních a obvzláště rakův spotřebu se lapá a jest toho potoku dobře za půl míle…“

/použity materiály stránek GENEALOGIE NA PODORLICKU s laskavým svolením autorky, Marie Štěpánové/